Česko je známé jako velmoc e-shopů. Aktuálně jich zde funguje přes 27 tisíc. To je podobný počet jako například ve Velké Británii, kde je on-line nakupování v Evropě nejvíc rozvinuté. Pro srovnání: v Maďarsku existují jen asi čtyři tisíce e-shopů. Každopádně se i český trh má kam rozvíjet a ještě se toho dá hodně zefektivnit, jak ukázal první ročník konference zaměřené na e-commerce Shopexpo, která se konala na začátku června v Ostravě.
Jedním z témat, které přitáhlo velkou pozornost, byly inovace v dopravě zásilek. „Proč potřebuje moderní e-shop přepravu 2.0?“ ptal se (a zkoušel odpovědět) Ondřej Vaňha ze společnosti dpd.

Právě na zefektivnění dopravy se totiž hodně zapomíná. Zatímco technologie i formy komunikace nebo třeba marketingu jdou rychle kupředu, samotná přeprava objednaného zboží zůstává většinou stranou pozornosti. „Přesun zboží z bodu A do bodu B je vnímán pořád stejně jako před lety,“ upozornil Vaňha. Poukázal na to, že podle studie společnosti Acomware letos plánuje 72 procent e-shopů zvýšit svůj obrat a celý trh e-commerce meziročně vzrostl za první pololetí roku o 20 procent. Právě zlepšení dopravy by mohlo obchodníkům pomoci zlepšit jejich hospodaření.

Je potřeba to pojmout trochu jinak, nejen jako samotné doručování balíků, ale dát přepravě zboží k zákazníkovi přidanou hodnotu,“ uvedl Vaňha s tím, že právě kurýr bývá většinou jediným přímým kontaktem mezi e-shopem, tedy prodejcem, a jeho zákazníkem. A z toho by se mohlo těžit.

Společnost dpd tak například dokončuje implementaci studie, která řidiči říká, co má zákazníkovi při předávání zásilky říct. Když zákazník na několik těchto otázek odpoví, systém je automaticky pošle do e-shopu, který si už může odpovědi vyhodnotit podle (a pro) svých potřeb.

Není to ale jiná věc u „přepravy 2.0“. Podle Vaňhy stále víc lidí slyší na to, když jim dopravce zaručí, že jeho přeprava je ohleduplnější k životnímu prostředí, než je tomu u konkurence. Například snížení emisí CO2 tak mohou marketingově využít ve svůj prospěch právě i e-shopy.

Další důležitý bod se týká požadavku po flexibilních doručovacích službách. Každý má svůj život vlastní časové možnosti, a možnost flexibilně upravit dobu nebo způsob doručení zásilky je tak službou, která osloví asi většinu lidí. „Není nic horšího, než když dáte vědět, v kolik přivezete zásilku, a pak v tom čase vůbec nepřijedete,“ dodává Vaňha. Řešení může být systémové v podobě softwaru, který optimalizuje trasu kurýra podle adres, na něž má jet. Propočítá a následně pošle zákazníkům informaci, v kolik hodin jejich zásilka dorazí. To je podle Vaňhy model budoucí „přepravy 2.0“.