Česká akademie věd již po šestnácté organizuje Týden mozku. Je to událost, během které odborníci představují nové objevy a trendy ve výzkumu mozku a informují veřejnost o pokroku v oblasti neurověd i léčbě mozkových onemocnění širokou veřejnost. V Logiu používáme umělé mozky, neboli neuronové sítě pro předpověď budoucnosti. Přečtěte si jak.

Neuronové sítě jsou takové malé kousky té chytré mozkové tkáně. A my jejich schopností chytře využíváme v našich informačních systémech. Neuronové sítě totiž umí předpovídat – třeba prodeje mléka, čokolády nebo brzdových destiček!

Neuronové sítě dnes pomáhají v nejrůznějších oblastech:

  • počítače díky nim rozumí lidské řeči,
  • fotoaparáty se naučily rozeznávat lidský obličej a vyfotit nás, když se smějeme,
  • stavbařům umožňují odhadnout, jak rychle bude tvrdnout beton.

My umíme umělou inteligenci v podobě neuronových sítí zapojit do procesů řízení zásob – tedy především forecastingu budoucích prodejů či spotřeb. Používáme sítě typu vícevrstvých perceptronů (anglicky se jim říká multilayer perceptron, tedy MLP), které mají mezi vstupní a výstupní vrstvou neuronů jednu nebo více skrytých vrstev. Nejdřív takovou MLP síť musíme naučit, co má dělat. Naučíme ji to na hromadě dat o historických prodejích. “Vytrénované” síti pak předhodíme časovou řadu, jejíž budoucí vývoj nás zajímá. MLP síť data schroupe a ukáže nám předpověď – třeba prodejů fidorek nebo piva.

graf2

Proces učení (adaptace) neuronové sítě na historických datech.

graf1

A voila – tady už je síť vytrénovaná a dává předpověď!

A jak takový vícevrstvý perceptron vlastně vypadá?

Screen Shot 2014-03-14 at 11.08.58

Neuronové sítě opravdu fungují! Právě dnes pro naše klienty v různých odvětvích pomocí neuronových sítí předpovídáme prodeje 870 287 položek! Ale zítra to může být milión.

Tomáš HladíkAutorem článku je Tomáš Hladík, senior konzultant týmu LOGIO. Řídí projekty v oblasti výroby, údržby a asset managementu. Pracoval na projektech pro klienty jako Volkswagen, Unipetrol, Laufen nebo ČEZ. Absolvoval ČZU a University of Birmingham. Tématem jeho doktorské práce byla optimální obnova strojů.