Ušetří desítky minut, které mohou být rozhodující pro úspěch léčby akutních zdravotních potíží. Dříve se potrubní poštou posílaly telegramy, dnes ji využívají zejména zdravotnická zařízení. Nejnověji potrubní poštu zprovozní nemocnice v Plzni.

Poprvé se potrubní pošta začala používat v devatenáctém století v Londýně, pražská síť potrubní pošty vznikla následně v roce 1887 a postupně dosáhla délky pěti kilometrů. Pošta ji využívala pro přepravu telegramů a dalších tiskovin, ale provoz postupně upadal, až systém v roce 2002 zaplavila povodeň. Od té doby na obnovu čeká.

Málokdo však ví, jak často se systém potrubní pošty využívá i v dnešní době – a to na některých úřadech či v bankách, ale zejména v nemocnicích. Ty je využívají k rychlé přepravě léků, rentgenových snímků a hlavně vzorků biologického materiálu do laboratoří. Díky tomu mohou lékaři časněji začít s léčbou akutních stavů – sanitář nemusí urazit se vzorky stovky metrů z jedné budovy do druhé.

Jak systém funguje? Princip je podobný vysavači. Na straně odesílatele dmychadlo fouká vzduch za pouzdro, na straně příjemce se vytváří podtlak, který zásilku přitahuje. Provoz systému v nemocnicích si můžete prohlédnout třeba na tomto videu:

V Česku potrubní poštu využívá několik krajských i oblastních nemocnic, během několika týdnů se k nim nově přidá plzeňská nemocnice. Důvod je totožný: Denně je v Plzni přijato do laboratoří 3500 – 3700 vzorků a  potrubní pošta zrychlí, zjednoduší a zautomatizuje provoz.

„Naše potrubní pošta bude patřit k největším v republice – a nejen v ní,“ říká profesor Jaroslav Racek, vedoucí Ústavu lékařské chemie a biochemie Fakultní nemocnice Plzeň – Lochotín. Právě on před deseti lety začal nápad prosazovat. Celková délka potrubí bude okolo 4 kilometrů. Kapsle se zásilkami poputují 16 centimetrů širokou trubkou, a to rychlostí až 21 kilometrů v hodině. Propojí se celkem 60 stanic v areálu nemocnice.

Potrubní poštu v Plzni zprovozní během několika týdnů. Podle profesora Racka je nutné dořešit problémy s instalací – roury se musí schovat do podhledů, ty jsou ale přeplněny různými kabely a potrubím. Pomohla i inspirace v zahraničí. „Já osobně jsem systém viděl v polské Vratislavi, v Barceloně a v Petrohradu,“ říká profesor Racek. „Instalace bude stát 20 milionů korun, projekt (pdf soubor) je podpořen ze zdrojů EU,“ dodává.