Měla to být jakási středoevropská obdoba Panamského průplavu – přepravní tepna na území jiného státu. Její výstavba začala přesně před 75 lety, v dubnu 1939.

Po anšlusu Rakouska Němci kvůli snažší přepravě nákladu potřebovali propojit polskou Vratislav s Vídní, ovšem v cestě stálo Československo. Vznikl rychlý plán – vést dálnici přes cizí území s tím, že Češi by na ni mohli jen přes celnice.

Na konci roku 1938 Němci shromáždili v Moravské Třebové tým nejlepších projektantů. Plány byly hotové během několika měsíců. Měla to být chlouba Německa – velkorysé mosty v antickém stylu a rovné úseky, po kterých se auta měla prohánět rychlostí až 160 kilometrů v hodině. Dálnice měla vypadat  takto:

Němci by po dálnici mohli cestovat bez pasu, Češi naopak pouze s ním. Přišel protektorát, situace se změnila, ale výstavba pokračovala. Na výstavbě se podílely jak české, tak německé podniky, ale i ruští váleční zajatci. Několik desítek z nich při stavbě zahynulo.

dalnice-mapa

Dálnice měla být hotova za 2 roky. Jenže termín dokončení se kvůli nedostatku oceli posouval a v roce 1942 stavbu zastavily válečné neúspěchy Německa.

Poválečné plány

Po konci války už byla dálnice ze severu k jihu zbytečná. Po Němcích zůstalo rozestavěných 85 kilometrů. Dnes se využívá jen několik malých úseků, například přímo v Brně mezi Bystrcí a Troubskem. Plánovaná rychlostní silnice R43 z Brna na sever do Moravské Třebové by však měla využít další úseky původně plánované dálnice.

1-dalnice2

Zájemci se o projektu „Hitlerovy dálnice“ mohou dovědět více v Technickém muzeu v Brně, kde o tomto projektu právě probíhá výstava nazvaná Nedokončená dálnice.

Nejde o jedinou dálnici, která v té době měla vzniknout. O spojnici důležitých československých měst uvažoval už Baťa – od Chebu po Užhorod. Jenže po záboru Sudet bylo po plánech, naopak Hitler začal stavět další dálnice – tedy například tu kopírující dnešní D1. Důvod byl však podobný – propojit hlavní centra pro snažší přepravu nákladu a pasažérů.

Důležitost takového projektu pro přepravu například vojenské techniky byl nízká. „Význam byl pouze národohospodářský, a to spojit tři důležitá hospodářská centra –Prahu, Brno a Zlín,“ shrnuje dálniční historik Tomáš Janda. Více o historii dálnice D1 si můžete přečíst například ZDE.

Nedostavěné dálnice nejsou unikát – třeba v Německu (ne)najdeme takzvanou Strecke 46. I za přerušení její výstavby může válka. Práce na ní skončily v roce 1940, v současnosti zůstávají jen zarostlé pilíře a osamocené mosty. 

Zdroj fotografií: www.dalnice.com