Celý svět díky tomuto webu před nedávnem sledoval trasu zmizelého malajského Boeingu. Co vše můžeme díky online mapování letecké dopravy zjistit? Jak systém technicky funguje? A jak to celé začalo?

V dnešní době, kdy jsou přijímačem GPS signálu běžně vybaveny i mobilní telefony, je monitorování pohybu dopravních prostředků samozřejmostí. Bylo otázkou času, než toho někdo využije a veřejně dostupná data nabídne prostřednictvím internetu veřejnosti.

Stalo se to v roce 2007 a ten někdo byla švédská společnost Svenska Resenätverket AB. Využila crowdsourcingu k monitorování ADS-B transpondérů komerčních letadel a začala jejich polohu promítat on-line do mapy na webu Flightradar.com.

Do veřejného povědomí se služba dostala až o několik let později, když v roce 2010 islandská sopka Eyjafjallajökull svojí erupcí uzemnila vzdušný provoz nad většinou západní Evropy. Veřejnost i média díky ní mohly živě sledovat, které z frekventovaných vzdušných koridorů jsou kvůli oblaku popela zrovna uzavřené, a které jsou stále v provozu. Znovu se o Flightradaru masová média ve větší míře zmínila teprve nedávno v souvislosti se zmíněným zmizelým malajsijským letem MH370. Záznam trasy na webu byl jednou z posledních indicií o směřování Boeingu s 239 lidmi na palubě.

Technické řešení

Aby server mohl polohu stroje zaznamenat, musí být letoun vybaven aktivním ADS-B transpondérem, který vysílá GPS souřadnice, rychlost a další letová data na veřejné frekvenci. Síť třech tisíc nadšenců po celém světě pomocí speciálních přijímačů data zaznamenává a dále je předává přímo Flightradaru.

V současné době je ADS-B vysílačem vybaveno asi 65 % civilních strojů, konkrétně  všechny Airbusy, většina Boeingů, stroje Avro, Embraer, některá ruská letadla a řada výjimek. Toto číslo však jako celek neustále stoupá, jak je radar postupně nahrazován jako primární zdroj sledování právě systémem ADS-B.

Kvůli vysoké frekvenci 1090 megahertz však signál nemá příliš vysoký dosah a optimálně funguje jen na území s hustou sítí přijímačů, například v Evropě je pokryto 99 % území. V odlehlých částech Afriky, Jižní Ameriky či nad oceány je pokrytí mnohem horší. Důsledkem je pak i komplikované pátrání po letu MH370, který se ztratil kdesi nad Indickým oceánem.

Flightradar také dokáže sledovat jednodušší signál ze starších transpondérů pomocí metody MLAT (Multilateration), tedy zaměření letounu jen na základě změny intenzity a směru radiových vln. Jsou k tomu však potřeba nejméně čtyři přijímače a stroj se musí nacházet v letové hladině nejméně 10 tisíc stop.

V záplavě mnoha tisíc komerčních letů se čas od času objeví i výjimečné události, na které web většinou upozorňuje na oficiální facebookové stránce. Mohli jsme tak sledovat například testovací lety obřího Airbusu A380, průlet největšího letadla na světě AN-225 Mrija nad Českou republikou, let 70 let staré „Dakoty“ DC-3 do Norska nebo heliové balony, které Google vypustil u Nového Zélandu. Sledovat můžete třeba také jednotlivé nákladní aerolinky. 

Screen Shot 2014-04-22 at 09.12.26

Ať už chcete sledovat zdárný průběh cesty blízké osoby, důležité zásilky nebo se jen bavit dokonale sladěným tancem tisíců letadel, neexistuje lepší způsob. Využít lze i aplikace pro mobilní telefony a tablety. O své pozorování se pak můžete podělit s rozsáhlou komunitou nadšenců na tomto oficiálním diskusním fóru.