V předcházejícím článku jsme shrnuli některá obecná základní specifika, které by měl mít ideální sklad. Níže příblížíme náš pohled a pár detailů vedoucích k tomu, jak má být takový ideální sklad navržen.

Ideální sklady jsou správně velké, postavené na správném místě, ve správném počtu, vybavené správnou technologií. Jsou provozované za správné (ne nejnižší) náklady. Ale hlavně umožňují firmám prodávat spokojeným zákazníkům a tím tvořit jejich zisk. Jak poznáme ten ideální sklad?

Nejprve přiznejme skutečné poslání, pro které je každý distribuční sklad postaven. Není to místo pro uložení zásob. Je to jeden z potřebných nástrojů umožňujících prodat zboží zákazníkům. Chcete ideální sklad? Poznejte prodejní a marketingovou strategii firmy a postavte sklad tak, abyste tuto strategii pomohli naplnit.

Je zřejmé, že nehledáme sklady s nejnižšími náklady na skladování. Úspora skladovacích nákladů většinou znamená růst dopravních nákladů. Nehledáme ale ani uspořádání skladů s nejnižšími celkovými náklady na logistiku. Můžeme postavit dražší sklady, pokud tím umožníme vyšší prodeje. Platí pouze, že nové zisky z prodejů musí být vyšší, než zvýšení nákladů na logistiku. Ideální sklad není ten nejlevnější. Ideální sklad nejlépe zhodnocuje náklady na jeho výstavbu a provoz.

Kde začít? Potřebujeme základní data

Jak ale toto optimum poznat? Všechno je o poznání poměru CENA / VÝKON. Vždy existuje mnoho variant. Vždy vybíráme z různě drahých možností s různými výkony a přínosy.

Začněme tím jednodušším. Potřebujeme umět správně počítat celkové logistické náklady. Sklad je součástí distribuční sítě a smysl má počítat náklady na celou síť. Více skladů znamená vyšší náklady na skladování. Zboží je ale blíž k zákazníkům a tím klesají dopravní náklady. Existují také regionální rozdíly mezi cenami pozemků pro výstavbu skladů. I náklady na pracovní síly se významně liší podle regionu. Na druhou stranu ale v regionech s vyššími náklady žije více potenciálních klientů a mají větší kupní sílu. Ideální sklad zapadá do distribuční strategie.

Aby rovnice byla úplná, dívejme se dál, než jen na logistické náklady. Není to jen o znalosti konkurence, ale také o znalosti nákupních zvyklostí zákazníků a jejich kupní síly. Potřebujeme znát například závislost prodejů na ceně. Potřebujeme vědět, jak si zákazníci cení, když jim zboží dodáme následující den po objednání. O kolik víc jsou ochotní zákazníci zaplatit za rychlejší dodání? Nebo jim na čase dodání tolik nezáleží a preferují nejlevnější způsob dodání.

Navíc obchodování je dnes o slevách. Slevuje se pořád a všechno. Spousta zákazníků bere slevu jako podmínku nákupu. Sklad bude muset reagovat na výkyvy v poptávkách a umět připravovat k doručení různá množství zboží. Ideální sklad najdete, až budete přesně znát požadavky zákazníků.

Známe-li zákazníky a jejich chování, můžeme nastavit správný zákaznický servis. Z jiného pohledu vlastně rozhodnout jaké zboží, v jakém množství a jak blízko k zákazníkům budeme skladovat.

Přidejme ještě potřebnou znalost dodavatelů do našeho ideálního skladu. Odkud, jak často a v jakých množstvích bude zboží do skladů přijíždět. A také s jakou pravděpodobností dorazí zboží od dodavatelů včas a v pořádku.

Sejdou-li se informace o zákaznících a dodavatelích, můžeme začít skutečně řídit zásoby. Ideální sklad je možné postavit, jen pokud umíme řídit zásoby a respektujeme způsob jejich řízení.

První nákresy

Až teď už víme všechno. Až teď můžeme ideální sklad „nakreslit“. Podle požadavků na funkci skladu vybíráme technologie pro uložení zboží a pro manipulaci s ním. Pokud jsou například extrémní požadavky na rychlost dodání ze skladu, můžeme využít automatická sila a dopravníky. A opět je to o volbě. Čím modernější technologie, tím vyšší pořizovací náklady a na druhé straně nižší provozní náklady například na lidskou obsluhu. V ideálním skladu najdete správně drahé technologie. 

Na vybraném pozemku nebo ve vybrané hale rozmístíme zóny pro uložení zboží a pro jednotlivé manipulace s ním. Na všechny potřebné činnosti je potřeba zajistit dostatek prostoru (počtu pozic v regálu, m2 plochy pro balení…). Zóny jsou logicky rozmístěny, aby se zboží zbytečně ve skladu nepohybovalo. Nejčastěji prodávané zboží najdete v ideálním skladu blízko vjezdu a výjezdu do skladu. Ideální sklad a jeho části jsou správně veliké.

Zbývá sklad rozpohybovat, oživit. Aby se zboží mohlo hýbat, potřebujeme do skladu pustit správný počet skladníků, manipulantů, baličů a vozíků a „ještěrek“, na kterých se budou pohybovat. A musíme všem ukázat, co kde a jak budou dělat. V ideálním skladu pracuje správný počet lidí na činnostech, které přidávají hodnotu.

Jsme na konci cesty k ideálnímu skladu. Už jen maličkost. Sklad postavený pro přítomnost je ideální většinou jen chvíli. Dlouhověký ideál postavíte jen pro budoucí požadavky. Potřebujete věštce! Jeho úkolem bude hádat, jak se budou měnit náklady na logistiku (například cena nafty) a jak se bude měnit poptávka po produktech uložených ve skladu. Ideální sklad prověří až budoucnost.

Komentář Davida Svatoše:

Cesta k ideálnímu skladu vlastně přesně popisuje, jak se vyvíjí a rozšiřuje portfolio služeb a produktů Logia.

Hledání ideálního skladu a obecně hledání způsobu, jak nejlépe dostat zboží k zákazníkovi je naše poslání. Postupně jsme rozšiřovali oblast, kterou umíme zlepšovat. Pochopili jsme, že logistika nemůže být hranice.

Postupně jsme měnili náš pohled na „optimální“ řešení. Hledali jsme nové nástroje a metodiky, které zvyšují přínos našich doporučení. Název, obsah i nástroje našich řešení se v čase vyvíjí. A mění se hlavně podstata našich dop
oručení.

Stále umíme nakreslit krásný sklad a vybavit ho technologiemi a vypočítat, kolik lidí v něm má pracovat. Umíme popsat procesy a v nástroji QPR popsat, jak mohou být efektivnější. Stále umíme rozmístit správný počet skladů na správná místa vzhledem k reálným dopravním nákladům. Máme k tomu sadu nástrojů RTS. Umíme ale také navrhnout, jak efektivně řídit zásoby. Máme k tomuto účelu vyvinutý Planning Wizard. Umíme v nástroji PromoTool plánovat promo-akce a vyhodnocovat jejich dopad na logistiku. Vidíme do budoucnosti a předvídáme budoucí poptávku. Můžeme naše návrhy před samotnou realizací ověřit dynamickou simulací v Simio nebo Simul8.
Tyto všechny kompetence jsme postupně získali. Ne proto, abychom je používali odděleně. Ale proto, abychom využili jejich synergie. Abychom skutečně uměli vydolovat veškerý potenciál optimalizace dodavatelských řetězců. Abychom navrhovali dodavatelské řetězce řízené bez plýtvání.

David SvatosDavid Svatoš je jednatel a spolu-majitel Logia. Vystudoval logistiku na Fakultě dopravní ČVUT. Dnes je především finančním ředitelem, ale logistika ho pořád zajímá a baví. Vedl a rešil logistické projekty například pro firmy Baťa, Coca Cola nebo ČEZ. Nejvíc ho motivuje tvořit a naplňovat s klienty dlouhodobou strategii logistiky.