Při každé dopravní zácpě před světelnou křižovatkou si člověk říká: To by to nešlo udělat líp? Tak, aby byla doprava plynulejší, aby se plýtvalo míň benzinu?

Ve skutečnosti se optimalizací semaforů zabývá řada odborníků, a postupně k jejich optimalizaci opravdu dochází. Máme k dispozici propracované modely dopravy, které zkracují čas přepravy, i modely efektivní spotřeby paliva. Občas je však potíž v tom, že se neuvažuje o obou těchto modelech současně – zkrátka, že pohled na věc je příliš úzký.

Jedním z posledních pokusů, jak plynulost dopravy zlepšit, je výzkum expertů z Massachusetts Institute of Technology (MIT), který vytvořil studii pro švýcarské město  Lausanne.

Vědci zkoumali jednu hodinu večerní dopravní špičky, a to na 47 silnicích a 15 křižovatkách. Na devíti z nich stojí semafory, které běží v devadesáti nebo stovteřinových cyklech. Tým uvažoval o co nejefektivnějším využití paliva a současně i co nejkratších časech dojezdnosti. Díky novému propočtu se podařilo snížit cestovní čas o 22 procent oproti dosavadnímu nastavení. „V praxi se obvykle semafory staví a programují lokálně, tedy na jedné křižovatce,“ říká Carolina Osorio z amerického výzkumného týmu. „Co se ale dělá méně často, a co je obtížnější, je podívat se na věc zeširoka. Tedy jako v Lausanne, nastavit vše tak, aby se zlepšila celková dopravní situace ve městě,“ dodává.

Tyto dvě mapky s barevnými linkami ukazují hlavní silnice v Lausanne. Zjednodušeně řečeno, tři barvy přibližují, jak dlouho trvá dojíždění – červená značí nejdelší čas dojíždění, žlutá průměrný a zelená nejkratší. Mapka vlevo s klasickým naprogramováním semaforů obsahuje řadu červených silnic, na té vpravo, která ukazuje silnice po aplikaci nových propočtů, se naopak objevuje řada zelených silnic, tedy těch s krátkou dobou dojíždění.

Až spolu auta začnou komunikovat, dočkáme se „chytrých“ semaforů

Existuje i řada dalších studií a nápadů, jak by se dal systém semaforů a křižovatek zefektivnit. Jednou z předpokládaných možností do budoucna je, že auta budou se semafory „komunikovat“ – tedy že budou vzájemně propojeny online. A semafory se pak dokáží automaticky přizpůsobit přijíždějícím vozidlům a dané situaci. Díky senzorům, ať už v autech nebo přímo na silnicích, a na základě počtu vozidel a jejich rychlosti spočítají, jaké nastavení je momentálně nejlepší. (nové metody fungování dopravy nyní zkoušejí například v New Yorku.

S dalším rozvojem městských oblastí je vývoj sofistikovanějších dopravních systémů nezbytný. Podle některých předpovědí vzroste spotřeba benzinu v silniční dopravě od roku 2010 do roku 2050 dvojnásobně – tedy pokud plýtvání například díky novým, „chytřejším“ semaforům neomezíme.