Ano, začíná zima a chuť i odhodlání jezdit do práce nebo kamkoli jinam na kole úměrně s klesající teplotou padá. To ale vůbec neznamená, že by cyklistická doprava ve městech nemělo být téma. Její rozvoj je totiž „během na dlouhou trať“, a tudíž by se o ní nemělo mluvit jen ve chvílích, kdy je teplo a svítí slunce.

Jak dokazují některá města v západní Evropě, podpora a rozvoj cyklistické dopravy (jako alternativy k autům nebo MHD) totiž není jen o kolech ale souvisí také s výraznými změnami a stavebními úpravami, které je potřeba pečlivě naplánovat. Jak tedy cyklisté mění města?

Můžeme se podívat třeba na nizozemský Utrecht – v současnosti prý nejpřívětivější město pro cyklodopravu na světě. Téměř 50 procent všech cest tu lidé absolvují na kole! A není to jen tak: pomáhá tomu samozřejmě infrastruktura jako například obří parkoviště, kam se vejde přes 12 tisíc kol.

Přirozeně zde vedou zároveň se silnicemi pro auta široké cyklotrasy a pro cyklisty platí i právo předjíždění aut v kolonách. (Úsměvné pak je to, že sami cyklisté tu v dopravních špičkách vytvářejí na frekventovaných trasách kolony.) Běžnou věcí (místy už k vidění i v Praze) jsou na křižovatkách  menší semafory pro cyklisty, které mají zvýšit bezpečnost provozu.

Města také staví pro cyklisty speciální kruhové objezdy. Impozantní je obrovský kruhový objezd Hovenring v Eidhovenu, který se celý vzpíná nad silnicí a velkou křižovatkou pro silniční automobilovou dopravu.

Podobně dobré podmínky mají i cyklisté v Dánsku. Tam dosahuje například standardní šíre cyklopruhu (vedle aut) 2,2 metru a v Kodani se zavádějí ještě širší – téměř třímetrové – pruhy. Díky tomu můžou jet vedle sebe až tři cyklisté. Jejich bezpečnosti v městské dopravě navíc napomáhají jednoduchá a praktická opatření jako například to, že cyklopruhy jsou od sinice pro auta odděleny obrubníky.

Žádná auta do centra města

A třeba město Muenster v Německu, nedaleko hranice s Holandskem, se chlubí vlatní značkou „cykloměsto“ – pro mnoho ostatních platí za vzor a příklad, jak podporovat tenhle ekologický způsob dopravy. Na území města je na 300 kilometrů cyklotras a zhruba 40 procent všech jízd, které se den co den v Muenstru uskuteční, proběhnou na kole. Tím se řadí do čela nejvíce cyklistických měst v Německu.

Důvodem pro tak velké využívání kol je (kromě takových věcí, jako že tu nejsou kopce a žije zde hodně studentů) například to, že do celého širšího centra města platí úplný zákaz vjezdu osobních soukromých aut. To je jedním z hlavním momentů, které naučily lidi přesednout na ekologičtější a zdravější dopravní prostředek. Podobně ale i cyklisti, kteří se nechtějí proplétat historickým centrem, jej mohou objet po tzv. cyklodálnici.

Více informací o cyklistice ve městech najdete v této dánské studii, která vysvětluje, jak podpořit cyklodopravu ve městěch, jaké jsou moderní koncepty a jak kola přispívají k fajn životnímu stylu.