Počet obyvatel ve městech na celém světě přibývá, mnohdy ale stejným tempem neroste plocha měst. Zároveň s tím, jak rostou objednávky z eshopů, narůstá objem dopravy zboží cílovým zákazníkům v centrech měst. Pohybu doručovatelských firem tak přibývá. Tohl ovšem vede k tomu, že dopravní zácpy jsou častější a větší než dřív a tendence do budoucna je dál rostoucí. Aby se předešlo úplným dopravním kolapsům, spojují se odborníci z nejrůznějších oblastí a pracují na řešeních, které by městům ulehčily.

„Města rostou, aniž by se rozšiřovala jejich plocha, to s sebou nese budoucí konflikty,“ cituje list Handelsblatt Uwe Northmanna, který má ve společnosti Cisco na starosti téma Smart Cities. Navíc podle Bílé knihy Evropské komise má být doprava zboží v centrech velkých měst CO2-neutrální. Úkolů pro odborníky je tak víc než dost.

Jednou z cest, jak se firmy připravují na očekávaný další růst měst je třeba i projekt Amazonu Prime Air, který chce doručovat zboží drony a vyhnout se tak dopravním zácpám na silnicích. Vedle toho například ve Švédsku odborníci pracují na tom, jak zlepšit a více využívat lodní dopravu a ulehčit tak silnicím (a životu) ve městech. Více k nejrůznějším oblastem, jak řešit dopravní přetížení měst, uvádí web BBC tady.

Miliardy „ztracené“ v zácpách

Podle deníku Handelsblatt dosahují již nyní náklady spojené s dopravními zácpami jen v Německu ročně až 25 miliard eur. A pokud se nic zásadně nezmění, za patnáct let vystoupají už na 33 miliard eur ročně. Odborníci z oborů IT, maloobchodu i logistiky a zástupci měst proto začali společně intenzivně řešit, jak tzv. dopravním infarktům předejít.

Především obor IT se stává stále důležitějším partnerem pro logistické společnosti i města. Udržet plynulý provoz mají inteligentní dopravní systémy. Například v Hamburgu se testuje model, kdy nákladní auta, která míří pro kontejnery do přístavu, musí čekat před vjezdem do města do té doby, než je jejich kontejner skutečně připraven k vyzvednutí. Pokud se tento test osvědčí, mohlo by se využití speciální softwaru rozšířit i pro další oblasti – nákladní auta by mohla do centra měst až ve chvíli, kdy je zboží skutečně potřeba. A software následně propočítá v reálném čase co nejlepší trasu pro dopravu. A jak cituje Handelsblatt odborníka na logistiku ze společnosti KPMG Goetze Wehlberga: „Mnoho měst o tom dnes přemýšlí jen málo, přitom technicky proveditelné by byla velká část už dnes.“

Problém je ale v tom, že pro vybudování celoprošného systému dopravního řízení jsou potřeba vysoké investice – a na ty většina měst namá volné finance.

Pomoci může i potrubní pošta

Další projekt, který by problém s dopravním přetížením měst vyřešil, navrhují odborníci v Porůrské univerzitě v Bochumi. Tzv. CargoCap navrhuje jakousi obří potrubní poštu, která by vedla pod městem a ve speciálních kapslích by se v ní převáželo zboží. Rychlost kapslí, které by pojaly zboží o objemu podobném dvěma paletám, by měla dosahovat 36 kilometrů v hodině. Vědci z univerzity již svůj projekt testují – ovšem jen na 125metrové zkušební dráze.

Ať už jde o tento projekt, nebo o některé další, vědci se snaží přijít na to, jak co nejvíc optimalizovat dopravu zboží na tzv. poslední míli, tedy posledním úseku trasy, který je nejdražší a celkově nejnákladnější. Například Frauenhoferův institut pro logistiku se spojil s obchodními řetězci Metro, Rewe a dalšími hráči a v rámci Urban Retail Logistics testují nová řešení. Například zkouší noční rozvoz zboží do  mobilních boxů pro příjem zboží. Cílové obchody si musí objednat přesně to zboží, které na následující den potřebují, a podle jejich objednávky je do těchto mobilních kontejnerů zboží doručeno. Pokud se takový přístup v centrech měst prosadí, zesílí ještě víc nastupující trend, kdy konkurenti musí stále víc spolupracovat a například vzájemně koordinovat své objednávky.

Dalším způsobem, který má ulehčit silniční dopravě a zároveň životnímu prostředí, je využití nákladních kol pro centra města. O tom, jaký je v nich potenciál, si můžete přečíst tady.