Jedna z největších výzev pro logistiku nastává ve chvílích, kdy dojde k těžkým přírodním katastrofám. Často odlehlé oblasti jsou po zásahu například zničujícími tajfuny velmi těžko dostupné. Zároveň je ale nutné lidem poskytnout co nejrychleji pomoc, doručit zdravotnický materiál, samotné lékaře i třeba pitnou vodu a nejrůznější nezbytné vybavení.

Tohle není věc, které by se věnovaly jen neziskové organizace nebo státní úřady. Stále víc zaměstnanců velkých logistických společností se podílí na efektivním nasazení v krizových oblastech. Jak píše deník Handelsblatt, know-how profesionálů z oblasti logistiky je v takových případech, kdy je nutné dostat třeba léky do odlehlých a odříznutých oblastí světa, naprosto nepostradatelné. „Klasickým organizacím chybí odborné znalosti a potřebná technika,“ říká Matthias Klumpp, ředitel Institutu pro Logistiku a řízení služeb VŠ v Essenu. Na druhou stranu firmy vidí své nasazení v humanitárních misích mnohdy jako část své společenské odpovědnosti.

Podle údajů Institutu pro výzkum katastrof v belgickém Leuvenu stoupá počet misí: zatímco před 15 lety bylo ročně pod 300 přírodních katastrof, do roku 2010 se jednalo v průměru ročně o 384 takových případů.

A na to reagují i logističtí obři: například Fedex nabízí ročně zdarma plochu pro uskladnění dvou tisíc tun základního zboží jako je je voda nebo konzervy. DHL vyvinula program GARD (Get Airports ready for Disaster), který pomáhá managemenu letišť se včas připravit na vážné případy. Jednoduše řečeno jde o „návod“, jak může letiště co nejefektivněji zvýšit v případě potřeby svou kapacitu a rychlost pro odbavení zboží nebo lidí.

Místo konkurence vznikají aliance

Aktivní jsou i další velké společnosti: například UPS společně s Maersk  a Agility vytvořili v roce 2008 zvláštní alianci Logistics Emergency Team (LET), v jejímž rámci například vyškolili na stovku dobrovolných pomocníků pro případy katastrof. Ti mají být schopní dostat se během 48 hodin na jakékoli místo světa, pokud bude potřeba jejich pomoc. Tito lidé například ví, jak správně vytvoři nouzový sklad, pomáhají při přepravě záchranného zboží a organizují dopravu nákladními auty. LET také staví provizorní sklady potravin, aby se urychlila reakce v zasažených oblastech.

A nebylo by to globální téma, abychom se nedostali i ke Coca-Cole. Tahle společnost vytvořila neziskovou organizaci Colalife, která staví na obrovské síti a rozšíření svých nápojů v celém světě. Colu najdete i na těch nejodlehlejších místech planety. A když se tam může dostat tenhle nápoj, proč by tam nemohly být i léky? Právě na tom je jeden z programů Colalife založený a pro zásobování léky využívá distribuční sítě i nástrojů koncernu Coca-Cola. V přepravkách na Colu se tak nerozváží jen limonády, ale do odlehlých oblastí tak putují i léky a zdravotnicý materiál.

Více si o Colalife můžete přečíst tady.

Tady najdete bližší informace o programu GARD. 

A zde jsou podrobnosti k projektu LET.