Alternativní řešení vypadají často na první pohled bláznivě. Jenže když už nejsou jiné možnosti, jak řešit problémy, nezbývá, než sáhnout právě po netradičních receptech. To je i případ Singapuru. Tohle dynamické a především pořád rychle rostoucí asijské město má obrovský problém s prostorem. Kam ale růst dál, když do šířky to jednoznačně nejde. Budovy tu mají i sedmdesát pater, takže ani do výšku už o moc víc nejspíš město růst nemůže.Vedení Singapuru, v němž žije 5,5 milionu lidí, se na to podívalo skutečně netradičně – město totiž expanduje do podzemí tak. „Když nám dojde prostor, tak se díváme dolů,“ cituje agentura Bloomberg Yeoha Keata Chuana, člena vedení Singapurské rady pro ekonomický rozvoj. „Musíme hledat nový prostor kreativně,“ dodal Chuan.

Představa akčních filmů, kde žijí zapomenuté civilizace hluboko pod povrchem země, je od reality daleko snad jen v tom smyslu, že v Singapuru se má v podzemí konat normální život. Veřejná prostranství, hromadná doprava, ale třeba i nákupní centra se staví a mají být stále víc soustředěny právě pod povrchem země. Píše o tom například New York Times. Velká část nákupního centra ION Orchard je tak například už nyní pod zemí. Projektů je ale mnohem víc. Navíc se pod zemský povrch mají přesouvat ty budovy, které nemusí být nad zemí a tím se uvolní tak potřebný prostor pro budovy určené hlavně pro bydlení.

Zajímavý příklad představuje plán na obrovské podzemní skladiště ropy Jurong Rock Caverns – které po svém dokončení uvolní na zemském povrchu Singapuru plochu o rozloze 150 akrů, což odpovídá šesti petrochemickým závodům.

Podobný projekt pak představuje například Underground Science City, které má být určené pro datová centra a laboratoře pro vývoj a výzkum v různých oborech. Vědecké centrum by mělo být na ploše 40 akrů a pracovat by v něm mělo na 4200 vědců.

I přes jasnou výhodu nového a dosud nevyužitého prostoru má tahle taktika jeden výrazný problém: Nevýhoda podzemních staveb je prostá – jsou nejméně třikrát až desetkrát nákladnější než je tomu u běžných staveb na zemském povrchu.

O dalších projektech, jak například přesunout i dopravu do podzemí, se dočtete v tomto článku na Citylab.

Tady se můžete dočíst, jak se v Amsterdamu staví podzemní parkoviště pro sedm tisíc kol.

V tomhle článku najdete další informace o tom, jak hledají i další města v podzemí prostor pro svůj růst.

Zajímavou kniha o podzemních městech najdete tady.