Bez námořní dopravy by dnešní svět, jak ho známe, nemohl vůbec fungovat. Právě lodě s velkými náklady křižující moře a oceány jsou ztělesněním globalizace. Jak jsme tady psali před nedávnem, námořní přeprava stále roste.

Podobně jako jsou běžné dopravní zácpy na hlavních silničních tazích, zasekává se i přeprava na lodích. V některých úzkých místech se tak tvoří dlouhé kolony. Zdržení nebo zpomalení v doručení zásilek se pak samozřejmě promítá do nákladů a ve výsledku do cen. Není tak divu, že na dvou pro námořní dopravu nejkritičtějších místech světa dochází k razantním změnám.

Teprve před pár dny se tak například v Egyptě mohutně slavilo: země totiž otevřela novou část Suezského průplavu, který spojuje Středozemní a Rudé moře. Egypt, který vydělává na poplatcích za průjezdy lodí, si se stavbou pospíšil. Nové rameno kanálu, jež je dlouhé 35 kilometrů, a rozšíření i prohloubení stávajícího průplavu totiž dělníci zvládli za pouhý rok. Ostatně, na velkém díle pracovalo neuvěřitelných 35 tisíc lidí. Egypt si od rozšíření kanálu, který zvedne denní kapacitu téměř padesátky lodí na bezmála dvojnásobek, slibuje příjmy o 13 miliard dolarů ročně vyšší.

Ale Egypt není sám, kdo se snaží rozšířit možnosti pro námořní přepravu (ano – a vydělat na tom).

Také Panamský průplav, který nedávno oslavil sto let od svého otevření, by měl mít brzy větší kapacitu. Průplav, který je dlouhý téměř 82 kilometrů, je pro mnoho obřích lodí příliš úzký. Země proto pracuje na jeho rozšíření, stavbu však komplikují různé spory politiků a stávky dělníků. Kvůli velkému suchu poslední doby navíc země musela před pár dny omezit průplav touto vodní cestou.

Panama se ovšem během pár let bude muset vyrovnat s novou konkurencí – v sousední Nikaragui totiž má vzniknout nový průplav, který bude navíc širší a hlubší než ten současný v Panamě. Stavba, kterou zrealizují a posléze budou i provozovat Číňané, začala už na konci minulého roku. Oproti vodní cestě spojující Altantik s Pacifikem jde ale o podstatně větší stavbu – průplav má měřit 278 kilometrů, tedy zhruba od 200 víc, než je tomu v Panamě.

V tomhle článku najdete další zajímavosti o Suezském kanálu.

Koho zajímá, jak to u nového Suezského kanálu vypadá, najde další informace v téhle reportáži magazínu Forbes.

A tady se dočtete, jak Panamský průplav měnil ekonomiku i lidské životy.

Komu se nechce už moc číst, může se mrknout na tuhle fotogalerii, která dokumentuje rozšiřování Panamského průplavu.

Zde nakonec najdete zajímavosti o budovaném průplavu v Nikaragui.