Na tomhle se asi většina z nás shodne: když se řekne vzducholoď, člověku se jako první (nebo alespoň druhá) věc vybaví německá vzducholoď Hindenburg a její tragický konec v plamenech v roce 1937. Vzápětí byl kvůli obavám o bezpečnost cestujících i posádek provoz vzducholodí ukončen. Na dlouhou dobu se zdálo, že souboj mezi letadly a vzducholoděmi z prvních dekád 20. století nadobro vyhrála právě letadla. Ze vzducholodí se staly objekty do muzeí nebo filmů. V poslední době se ale ukazuje, že jejich čas přece jen definitivně neskončil, a opět přibývá pokusů, jak vzducholodě s moderní technikou vrátit do hry a jak využít jejich předností.Firem, které na jejich vývoji intenzivně pracují, je řada. A nejsou to žádná béčka. Třeba jedna z největších zbrojařských společností světa Lockheed Martin nedávno představila vlastní projekt hybridní vzducholodě, jež připomíná obří přefouklé balonky. Hybridní verzi mezi letadlem a vzducholodí Airlander 10  dala dohromady britská společnost Hybrid Air Vehicles, která nyní díky grantu britské vlády obnovila práce na tomhle největším letounu světa, jenž by mohl vzlétnout už příští rok. A na vzduchlodi pracuje třeba i americký Boeing.

Levně a kamkoli

Jaká je příčina této renesance? Vzducholodě sice nemohou letadlům konkurovat svou rychlostí, ale jsou velmi úsporné, co se nákladů na provoz a let týče. Zároveň méně ničí životní prostředí, a přitom mohou transportovat velké objemy zboží. Podle svých zastánců mají velkou výhodu třeba v tom, že by se jimi daly zásobovat odlehlá místa planety, případně by mohly sloužit k humanitárním misím při různých katastrofách. Nepotřebují dlouhé (a hlavně vybudované) přistávací dráhy, které ztěžují dostupnost některých míst letadly. V neposlední řadě hraje roli i možnost využití vzducholodí pro vojenské účely.

Když mluvíme o návratu těchto vzdušných obrů, nemusíme se dívat jen přes oceán. I v Německu, zemi, kde před 115 lety vznikla první vzducholoď, se pracuje na jejich comebacku. Třeba mnichovská podnikatelka Arantxa Dörrié už má jak vzducholoď, tak peníze. K naplnění jejího snu a vzlétnutí jí chybí jen „drobnost“ – místo, kde by její zepelín mohl odstartovat. S německou byrokracií bojuje už několik let.

Ostatně ani firma Zeppelin (původní výrobce vzducholodí ještě ze začátku 20. století) nepatří dějinám. Tahle společnost z německého Ludwigshafenu nabízí celou řadu variant vyhlídkových letů a exkurzí se vzducholoděmi. V nabídce je třeba i možnost sňatku přímo během letu jedním ze strojů. A podle aktuální zprávy k uplynulé sezoně 2015 se zdá, že byznys je skutečně na vzestupu. „Byla to nejúspěšnější sezona v dějinách společnosti,“ pyšní se ve své zprávě společnost Deutsche Zeppelin Reederei s tím, že letos se s ní proletělo na 22 tisíc lidí.

Tady se můžete podívat na jedno zajímavé video o tom, proč by měly být vzducholodě zase in.

A pod tímto odkazem najdete fantastické obrázky nejrůznějších vzducholodí z minulosti.

Tady se dozvíte, proč a jak by mohly vzducholodě pomoci Kanadě – zemi, v níž se o tomhle typu dopravy mluví stále častěji.

Kdo se chce vrátit zase zpátky nohama na zem, může mrknout na tenhle článek, v němž jeho autor argumentuje, proč vzducholodě v dopravě nikdy nebudou hrát velkou roli.